Ošetřovatelské volno

Od června roku 2018 mají neformálně pečující nárok na ošetřovné. Na koho konkrétně se vztahuje, jak dlouho je možné ho čerpat a kdy vám zaměstnavatel ohledně volna (ne)musí vyhovět? Připravili jsme pro vás přehled.

Dávku ošetřovného lze čerpat na domácí péči o člověka, který strávil alespoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě nejméně měsíc domácího opatrování. Příkladem jsou třeba cévní mozkové příhody, rakovina, operace srdce, transplantace orgánu nebo závažný úraz.

U ošetřovaného tedy muselo dojít k náhlému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň sedmidenní hospitalizaci v nemocnici a při propuštění bude lékař očekávat, že pacient vyžaduje dlouhodobou domácí péči po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Za den hospitalizace se považují též den přijetí do zdravotnického zařízení a den propuštění.

Ošetřovné při dočasné péči

Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat až 90 dní. Další nárok případně vznikne po uplynutí dvanácti měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče.

Příjemce dávky dostane z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu (se stropem u vyšších výdělků), tedy stejně jako při klasické pracovní neschopnosti nebo při krátkodobém ošetřovném (na něm se nic nemění – podle dosavadních pravidel může trvat maximálně devět dnů, u samoživitelů až šestnáct). Zaměstnavatel nesmí dát pečující osobě po dobu ošetřování výpověď. Po skončení ošetřování musí zaměstnance zařadit na jeho původní práci a pracoviště.

Nejen pro příbuzné a manžele

Nárok na placené volno mají nejen příbuzní či manželé, ale také další blízké osoby – jejich okruh je širší než u klasického krátkodobého ošetřovného. Může jít o:

  • manžela (manželku) nebo registrovaného partnera ošetřované osoby,
  • příbuzného v linii přímé s ošetřovanou osobou (děti, rodiče) nebo sourozence, tchyni, tchána, snachu, zetě, neteř, synovce, tetu či strýce,
  • manžela (manželku), registrovaného partnera nebo druha (družku) osoby uvedené v předchozím bodě,
  • druha (družku) ošetřované osoby nebo jinou osobu žijící s ošetřovaným člověkem v domácnosti.

Ošetřovaný člověk musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě. Novou dávku mohou čerpat jen lidé, kteří mají nemocenské pojištění (pro zaměstnance je povinně hrazené zaměstnavatelem, pro podnikatele je dobrovolné). To musí u zaměstnance trvat alespoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících, u OSVČ musí trvat v posledních třech měsících.

Střídat se je možné

Při čerpání dlouhodobého ošetřovného se lze v průběhu 90 dnů střídat, a to i opakovaně. Ve stejný den však může dávku (a volno) čerpat pouze jeden člověk. Maximálně devadesátidenní doba čerpání se vztahuje na ošetřování jedné osoby jako celek, případné střídání se tedy sčítá. Pokud bude ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, nelze (po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici) dávku čerpat.

Pozor na zákaz přivýdělku

Během čerpání dlouhodobého ošetřovného si lidé nesmějí vůbec přivydělávat, a to ani jinou činností než tou, z jejíhož nemocenského pojištění je dávka placena. Pravidla jsou tedy přísnější než při pracovní neschopnosti (nemocenské).

Předpokládá se totiž, že celodenní osobní péče je časově náročná a namáhavá. Cílem zákazu je, aby ošetřující člověk měl prostor pro regeneraci.

Vždy rozhoduje zaměstnavatel

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopise, a to buď u zaměstnavatele (žádá-li zaměstnanec), nebo u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSVČ). Původní návrh zněl, že uvolnění zaměstnance bude pro firmu povinné bez podmínek. Ale finálně vláda schválila návrh, že zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody – jejich existenci by měl prokázat v písemném odmítnutí.

Vážné provozní důvody zákon nedefinuje, záleží vždy na konkrétní situaci. Typicky může jít o současné čerpání nemocenské (mateřské apod.) mnoha dalšími zaměstnanci, sezónní práce, možnou ztrátu důležité zakázky, nemožnost sehnat okamžitou odpovídající náhradu za konkrétního zaměstnance (zejména jde-li o specialistu a navíc záskok jen na několik týdnů). Naopak by nemělo jít o dlouhodobě neřešený nedostatečný počet zaměstnanců, jejich dlouhodobé přetěžování nebo neochotu dočasně přeorganizovat práci, přijmout brigádníky a podobně.