Pokud pečujete o blízkou osobu, máte dle zákona nárok na úpravu pracovní doby. Jestliže z důvodu péče o blízkou osobu nezvládáte zaměstnání v původním rozsahu, můžete požádat zaměstnavatele o zkrácení pracovní doby. Ten vám musí vyhovět, jestliže mu v tom ovšem nebrání tzv. vážné provozní důvody.

Konkrétně se jedná o § 241 odst. 2 zákoníku práce: „Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“

Zaměstnavatel by se tedy měl k vaší žádosti vyjádřit písemně a odůvodnit, co konkrétně jsou to ve vašem případě vážné provozní důvody. Pokud bude toto odůvodnění nedostatečné či nepravdivé, lze to hlásit příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce jako podnět k prošetření.

Pokud je osoba v péči schopna vědomě podepsat souhlas, může písemně sepsat plnou moc. Do plné moci vždy uveďte jméno, datum narození a bydliště (příp. rodné číslo a číslo OP) toho, kdo plnou moc udílí (zmocnitel = osoba v péči) a komu zmocnění uděluje (zmocněnec = pečující osoba) s jeho osobními údaji. Dále uveďte rozsah zmocněncova oprávnění (např. zastoupení pečující osobou při vyřízení dávek, při soudním jednání apod.), datum a podpis zmocnitele (blízké osoby). Podpis zmocněnce přijímajícího zmocnění není nutný.

Pro některé účely je dostačující plná moc bez úředního ověření, kterou váš blízký sepíše doma. Jedná se např. o situace, kdy budete blízkou osobu zastupovat pouze při jednom konkrétním úkonu (např. při přepisu energií nebo když při jednorázovém jednání s úřady donesete na úřad již předvyplněnou a podepsanou žádost o konkrétní dávku pro osobu v péči). Kromě plné moci si na úřad s sebou vezměte svůj platný občanský průkaz raději i průkaz blízkého.

Často však je třeba předložit plnou moc s úředním ověřením. To se týká například dispozic s nemovitým majetkem. Plnou moc lze s občanským průkazem ověřit u notáře, na poště u přepážky označené Czech POINT nebo na matrice obce. Cena ověření podpisu je 30 Kč. Pokud má váš blízký obtíže s pohybem a není schopen na úřad sám dojít, lze si s matrikou obce v místě bydliště domluvit návštěvu přímo u vás v domácnosti. Prokáže-li se osoba v péči průkazem osoby se zdravotním postižením, je tato schůzka zdarma, jinak zaplatíte 30 Kč za ověření podpisu jako v ostatních případech. Pokud se váš blízký není schopen podepsat, pak je třeba přizvat notáře, který za přítomnosti dvou svědků ověří úmysl blízkého. Cena ověření je v takovém případě vyšší, činí 1 000 Kč + DPH.

Osobu již nejde tzv. úplně zbavit svéprávnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům). Od doby účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014) se soudy drží zásady, že omezení svéprávnosti je až tzv. ultima ratio, tedy poslední řešení, když jiná (mírnější) opatření nepostačují.

Těmito jinými mírnějšími opatřeními jsou:

• Předběžné prohlášení – to člověk činí, když je ještě duševně v pořádku, ale má takovou nemoc, kdy se ví, že jednou přijde doba, kdy už bude jeho duševní schopnost závažně narušena. Toto může být sepsané buď u notáře, nebo před dvěma svědky i doma.

• Nápomoc při rozhodování – vzniká na základě smlouvy, kterou schvaluje soud, přičemž spíše se používá u lehčích forem demence nebo seniorů, když už si nejsou schopni poradit, opatřit potřebné informace apod. Jde spíše o takovou asistenční službu.

• Zastoupení členem domácnosti – to se typicky používá, pokud v domácnosti žije postižený člověk, např. dítě s Downovým syndromem, které již dorostlo do zletilého věku apod. Takové zastupování je ale vždy omezeno jen na vyřizování obvyklých záležitostí domácnosti atd.

Pokud nic z výše uvedeného nepostačuje a je zde dlouhodobá duševní porucha významně narušující schopnost člověka právně jednat, podává se u soudu dle trvalého bydliště opatrovaného Návrh na omezení svéprávnosti. Tento soudní návrh je osvobozen od soudních poplatků.

Svéprávnost se omezuje maximálně na 3 roky (výjimečně na 5 let), pak vždy soud osobu přezkoumá, zda je i nadále potřeba omezení, zda nebyl její stav zlepšen. Soud v řízení často vychází z listin a lékařských zpráv, někdy si soud sám vyslechne ošetřujícího lékaře či vyslechne opatrovaného, přičemž každý případ se řeší individuálně.

Nikdy nelze ve svéprávnosti omezit zcela, a proto např. k zakoupení potravin v obchodě opatrovaný zůstane svéprávný tak jako tak. Vždy se ale určuje částka, nad kterou už je v nakládání omezen (obvykle to bývá cca okolo 1000 Kč).

Co se týče složení opatrovnického slibu, tak v praxi je to obvykle tak, že soud si opatrovníka předvolá na jedno jednání a tam ho poučí o „mantinelech“ a pokynech, jak má vlastně opatrovnictví opatrovník vést. Zaprotokoluje se, že opatrovník složil slib do rukou předsedy senátu (soudce). Slib spočívá v tom, že opatrovník bude řádně vykonávat své povinnosti a že bude přitom dbát pokynů soudu. Po složení slibu soud vydá opatrovníku listinu obsahující pověření k zastupování opatrovance. Touto listinou se většinou pak prokazuje opatrovnictví (tedy své oprávnění k zastupování) navenek vůči třetím osobám (bankám, úřadům, poště, dodavatelům energií apod.)

Někdy se však k tomu samostatné jednání nekoná a informativní dokument se sepsanými právy a povinnostmi přijde k podpisu od soudu poštou. Podpisem opatrovník vlastně slibuje soudu, že to bude dodržovat. Listina prokazující opatrovnictví je pak rozsudek s vyznačením doložky právní moci.

Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede 1x ročně (vždy do 30. 6.) přehled o stavu opatrovance. Zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí, rámcově jaký je zdravotní stav opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti a další podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka soud přezkoumá, a to spíše formálně. Soudní dohled nad opatrovníkem je svou podstatou dohledem především materiálním. Soud zároveň dohled provádí vždy s ohledem na konkrétní případ, v souvislostech s určitým opatrovancem a s představou o jeho poměrech a potřebách. Lze tak říci, že jde o dohled zásadně individualizovaný.

Např. Okresní soud v Chrudimi má pro ulehčení na webu justice vzor takové zprávy ke stažení zde.

Až bude soud rozhodovat o omezení svéprávnosti, bude ze zákona zároveň rozhodovat i o rodičovské odpovědnosti.

Do pojmu rodičovská odpovědnost patří celý soubor práv a povinností – stýkat se s dítětem, spolurozhodovat o tom kam půjde na školu, jaký lékařský zákrok podstoupí, péče o jeho jmění, výchova, ochrana, péče, zastupování při právních jednáních apod.

Nelze předjímat, jak soud rozhodne. Může rodičovskou odpovědnost zachovat, ale pravděpodobně ji spíše nějak omezí či jí úplně zbaví. Soud to přizpůsobí tomu, jak si duševní poruchu posoudí.

Pod pojem rodičovská odpovědnost však vůbec nespadá vyživovací povinnost, ta stojí zcela zvlášť.  

Pro vyživovací povinnost a její výši je vždy důležitá majetková (příjmová) stránka povinného (a jeho schopnost dosahovat výdělků) a na druhé straně oprávněné potřeby oprávněného.

Co se týče vašich společných dětí, tak jste manželé a zákon předpokládá, že manželé jsou na vyživovací povinnosti k dětem dohodnutí kolik každý ze svého příjmu dává. Na jejich jídlo, ošacení, kroužky atd. Tedy určitě manžel má ze zákona jako otec stále povinnost vyživovat i vaše děti a jelikož jste neprošli soudním rozvodovým řízením, tak nemáte výši výživného nijak stanovenou. Jde tedy o nějaký váš odhad, kolik je tak asi správné a přiměřené z manželových peněz měsíčně brát pro děti. Nicméně i u nerozvedených manželů jde žádat o stanovení výše výživného soud (pokud třeba nežijí společně apod.).

Tato otázka byla již v teorii hodně diskutovaná a došlo se k závěru, že žádný právní předpis nestanovuje povinnost, aby se změnou trvalého pobytu (bydliště) musel vyslovit souhlas majitel nemovitosti. Osoba, která si chce zapsat trvalý pobyt ("trvalé bydliště"), musí doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu jinak. Tedy právo na trvalý pobyt buď vyplývá z vlastnictví bytu, nebo je doloženo existencí nájemního vztahu nebo potvrzením majitele bytu. Pokud tedy vy máte platnou nájemní smlouvu, ať na dobu určitou, či neurčitou, máte nárok na to, abyste byl/a přihlášen/a k trvalému pobytu a trvalé bydliště vám bylo zapsáno do osobních dokladů. Toto platí pro vás jako nájemce, ale totéž platí i pro všechny osoby, které se s vámi v bytě s vaším souhlasem zdržují.

Maminčino právo na trvalé bydliště by nemělo vyplývat a odvozovat se od souhlasu pronajímatele, ale od souhlasu vašeho jako nájemce. Doporučujeme však podívat se do textu nájemní smlouvy, zda tam není nějaké ustanovení, které by toto předem vylučovalo. Např. textem o povoleném počtu osob žijících v bytě vzhledem k jeho velikosti apod. Pokud smlouva obsahuje zákaz dát byt do podnájmu, tak to ničemu nevadí. Doporučujeme zkusit jít přímo na příslušný odbor a tam mamince toto nové bydliště nahlásit. Pokud budou vyžadovat souhlas vlastníka, řekněte jim, že ten není třeba, neboť je zde užívací právo k bytu dáno souhlasem vaším, jako nájemce.

Dědické řízení (řízení o pozůstalosti) zahajuje na základě informace z matriky okresní soud (dle trvalého bydliště zemřelého), který pověří notáře k vedení dědického řízení. Nelze předem předjímat ani ovlivnit, který notář bude řízení vést, neboť jim jsou řízení přidělována postupně rozvrhem práce, který vydává na každý kalendářní rok předseda krajského soudu na návrh notářské komory. Záleží tak vždy na datu úmrtí a tomu, který notář je aktuálně na řadě. Nemusíte tedy činit žádné kroky, vyčkejte, až vás notář sám osloví. Údaje o dětech, manželovi, sourozencích či rodičích zemřelého mu poskytne Centrální evidence obyvatel.

Součástí dědického řízení je movitý majetek zemřelého, nemovitosti, bankovní účty, ale i např. dluhy.  Pokud je váš blízký majitelem bankovního účtu, který rodina běžně používá, je vhodné myslet na to, aby měl účet určeného disponenta, který v případě smrti či dlouhodobé vážné nemoci majitele účtu může z účtu vybírat v rámci obvyklého hospodaření peníze, hradit či zastavit platby apod. Banka účet po obdržení úmrtního listu zablokuje. Pokud přijdou na adresu zesnulého upomínky, výzvy apod., je nutné co nejdříve instituci informovat a předložit úmrtní list.