Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné a jak o něj žádat?

Od června roku 2018 mají pečující o osobu blízkou nárok na dlouhodobé ošetřovné. Na koho konkrétně se vztahuje, jak dlouho je možné ho čerpat a kdy vám zaměstnavatel ohledně volna (ne)musí vyhovět? Připravili jsme pro vás přehled.
 

Co je dlouhodobé ošetřovné?

Jedná se o dávku nemocenského pojištění, která umožňuje pečujícím zůstat doma a pečovat o svého blízkého, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace celodenní péči. Získání dlouhodobého ošetřovného ale vyžaduje celou řadu splněných podmínek.
 

V jakém případě jej lze využít?

U ošetřované osoby musí být splněna:

• podmínka hospitalizace ve zdravotnickém zařízení,
• která trvala minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (počítá se první a poslední den hospitalizace),
• zdravotní stav po propuštění z hospitalizace vyžaduje poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů.

Ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče v den propuštění z hospitalizace, později rozhodnutí vydat nelze!

Ošetřovaná osoba (váš blízký) musí udělit souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě (vám) – nutné pro podání žádosti o dávku.

Kdo může pečovat?

Musí jít o osobu blízkou, tedy např. o rodiče – matku/otce; manžela/manželku, registrovaného/ou partnera/partnerku, druha/družku, bratra/sestru, tchyni/tchána, dospělé děti, neteř/synovce, zetě/snachu, švagra/švagrovou apod.
Pokud pečující není osobou blízkou, musí alespoň žít ve společné domácnosti (zákonem je stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu).
 

Kdy vzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Základní podmínkou nároku na dávku je účast na nemocenském pojištění.

• U zaměstnanců se jedná o dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících (trvání zaměstnání).
• U OSVČ musí být splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné a OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat výdělečnou činnost.
• Nárok se nevztahuje na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). 
• V posledních 12 měsících nepobíral žadatel dlouhodobé ošetřovné.

Jak o něj zažádat a co vše je potřeba?

Zaměstnanec předá všechny doklady svému zaměstnavateli a ten je spolu s dalšími podklady odešle na Okresní správu sociální zabezpečení (OSSZ). OSVČ toto předávají přímo své OSSZ, u které jsou registrovány.

Potřebné doklady:

• Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče – vystavuje ošetřující lékař v den propouštění a není možné jej vystavit zpětně.

• Žádost o dlouhodobé ošetřovné - získáte zde.
• Písemný souhlas osoby blízké, o kterou má žadatel pečovat.

Výše a doba trvání

Výše dlouhodobého ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Maximálně lze ošetřovné čerpat 90 dnů.
 

Střídat se je možné

Při čerpání dlouhodobého ošetřovného se lze v průběhu 90 dnů střídat, a to i opakovaně. Ve stejný den však může dávku (a volno) čerpat pouze jeden člověk. Maximálně devadesátidenní doba čerpání se vztahuje na ošetřování jedné osoby jako celek, případné střídání se tedy sčítá. Pokud bude ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, nelze (po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici) dávku čerpat.
 

Pozor na zákaz přivýdělku

Během čerpání dlouhodobého ošetřovného si lidé nesmějí vůbec přivydělávat, a to ani jinou činností než tou, z jejíhož nemocenského pojištění je dávka placena. Pravidla jsou tedy přísnější než při pracovní neschopnosti (nemocenské). Předpokládá se totiž, že celodenní osobní péče je časově náročná a namáhavá. Cílem zákazu je, aby ošetřující člověk měl prostor pro regeneraci.
 

Vždy rozhoduje zaměstnavatel

Vážné provozní důvody zákon nedefinuje, záleží vždy na konkrétní situaci. Typicky může jít o současné čerpání nemocenské (mateřské apod.) mnoha dalšími zaměstnanci, sezónní práce, možnou ztrátu důležité zakázky, nemožnost sehnat okamžitou odpovídající náhradu za konkrétního zaměstnance (zejména jde-li o specialistu, a navíc záskok jen na několik týdnů). Naopak by nemělo jít o dlouhodobě neřešený nedostatečný počet zaměstnanců, jejich dlouhodobé přetěžování nebo neochotu dočasně přeorganizovat práci, přijmout brigádníky a podobně.
 

Čerpání dávky a skončení ošetřování

Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně nastoupí na dlouhodobé ošetřovné, pak v době poskytování dlouhodobé péče nesmí dostat výpověď. Tato doba se také počítá pro vznik nároku na dovolenou, a pokud by pečující v době nástupu na dlouhodobé ošetřovné dovolenou čerpal, automaticky se přeruší.

Až potřeba ošetřování pomine, rozhodne lékař o jejím ukončení a rozhodnutí se opět odešle okresní správě sociálního zabezpečení. Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla předchozí dlouhodobé ošetřovné naposledy vyplaceno.

Protože životní situace nejsou vždy jednoduché, může v době čerpání dlouhodobého ošetřovného dojít k souběhu s některou jinou dávkou. Co v takové situaci dělat? Nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na otcovskou má přednost před nárokem na dlouhodobé ošetřovné. Rodiče pobírající tyto dávky tak dlouhodobé ošetřovné (které je dávkou téhož pojištění, tedy nemocenského) čerpat nemohou.

Pokud ošetřující osoba bude poskytovat ošetřovatelskou péči i v době uznání pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování (péče) o jinou osobu, má naopak dlouhodobé ošetřovné přednost před nemocenským a ošetřovným. Na dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče, pomoc v hmotné nouzi a další, nemá dlouhodobé ošetřovné vliv.
 

Praktické zkušenosti

Jak je ze všeho výše uvedeného zřejmé, dávka není bohužel jednoduchá na vyřízení a nečerpá se ve vysokých počtech. Z údajů ČSSZ a MPSV vyplývá, že jde o nižší tisíce případů ročně, v převážné většině dávku čerpají ženy.

Častým praktickým problémem je nevyřízení rozhodnutí ošetřujícího lékaře při propuštění z hospitalizace. Jelikož nejde vystavit zpětně, může být jistější nechat si toto rozhodnutí vystavit i v případě, kdy blízcí ještě nejsou rozhodnuti, zda o dlouhodobé ošetřovné budou žádat či nikoli.

Dále s ohledem na omezení opakovaného čerpání, což může tentýž pečující čerpat až po 12 měsících, je důležité si dobře rozmyslet, kdo o dávku bude žádat.

Rovněž se setkáváme s nevůlí zaměstnavatelů, která bohužel některé pečující přiměje si o dávku ani nepožádat. Připomínáme, že zaměstnavatel čerpání může odmítnout jen ve velmi úzkém okruhu případů a odmítnutí musí zdůvodnit, proto je lepší to alespoň zkusit a nenechat se odbýt.

Nicméně i přes všechna tato praktická doporučení se lze domnívat, že režim dlouhodobého ošetřovného byl z důvodu opatrnosti nastaven příliš komplikovaně a restriktivně, což bude možné změnit pouze změnou právní úpravy. (Změnu právní úpravy jsme i na základě zkušeností a praxe naší poradny několikrát navrhovali a hodláme v tom i nadále pokračovat.)