Příběhy neformálně pečujících

Příběhy neformálně pečujících

Nenadálý úraz někoho blízkého v rodině anebo péče o hendikepovaného teenagera, která je neméně náročná. Ocitli jste se v podobné situaci? Jak si s novými výzvami, které život postavil do cesty, poradit? Přečtěte si, co během nich prožívají neformálně pečující.

Příběh Evy (53): Jak zvládne péči o rodiče, kteří se brzy sami o sebe nepostarají?

„Moji rodiče, kterým je 79 a 83 let, bydlí na druhé straně města než já s rodinou. Vzhledem k náročné práci a také starosti o rodinu se nevidíme tak často, jak by bylo potřeba, a do toho se ještě jejich zdravotní stav zhoršuje,“ otevírá svůj příběh 53letá paní Eva. Jakých budoucích překážek se bojí?

Zdenka (37 let): Začne pečovat o manžela po autonehodě

„Můj manžel měl autonehodu,“ popisuje náhlou situaci, která ji v životě potkala, naše klientka paní Zdenka. „Nepozorný řidič mu nedal přednost na křižovatce a on skončil s vážným poraněním páteře v nemocnici.

Jana (47 let): Život s hendikepovaným teenagerem

Mareček se narodil o dva měsíce dřív a jeho předčasný příchod se bohužel podepsal i na jeho zdravotním stavu,“ popisuje paní Jana. Její syn má lehčí formu mentálního postižení a špatnou koordinaci pohybu končetin. „Až do sedmi let jsem s ním byla doma, pak začal chodit do speciální školy a já mohla nastoupit do zaměstnání na částečný úvazek. Mareček je velmi snaživý, a tak se jeho hendikep hodně zlepšil.