Právní aktuality a výklad institutů platný od jara 2020 – tzv. první vlna pandemie

Právní podpora

Právní aktuality a výklad institutů platný od jara 2020 – tzv. první vlna pandemie

Nařízená karanténa zaměstnance

Pro všechny případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa platí stejná pravidla, jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Karanténa představuje, stejně jako dočasná pracovní neschopnost tzv. překážku v práci na straně zaměstnance a v takovém případě pak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.


„Karanténa“ z rozhodnutí zaměstnavatele

Pokud však zaměstnavatel nařídí zákaz docházení zaměstnance na pracoviště například jako preventivní opatření před případným šířením koronaviru na pracovišti (ať už jen některým, nebo všem zaměstnancům), náleží zaměstnancům odměna ve výši 100 % základu průměrné mzdy, jelikož by se v tomto případě jednalo o tzv. překážku v práci na straně zaměstnavatele.


Výkon práce z domova – tzv. Home-office

V případech, kdy to umožňuje povaha vykonávané práce, může se zaměstnavatel pokusit o udržení plného provozu tak, že se se zaměstnanci dohodne na práci z domova. V některých případech zaměstnavatelé uzavírají dohody o práci mimo pracoviště již jako součást pracovní smlouvy, a tedy je možné takový režim využít i v těchto případech.
Podle zákoníku práce však nelze práci z domova zaměstnanci nařídit. Odmítne-li tedy zaměstnanec souhlasit s prací z domova, musí mu být zaměstnavatelem vyplácena náhrada mzdy podle toho, zda se jedná o nařízenou karanténu či „karanténu“ z rozhodnutí zaměstnavatele, jak je uvedeno výše.


Dlouhodobé ošetřovné

Tzv. Dlouhodobé ošetřovné zůstává aktuální situací nedotčeno. Je i nadále poskytované při výkonu péče o osobu, která podstoupila minimálně sedmidenní hospitalizaci a má potvrzení ošetřujícího lékaře, že se její stav nejspíš nezlepší dříve, než za měsíc. Bohužel dlouhodobé ošetřovné nebylo zahrnuto do současného jednání Vlády ČR, přitom právě tito lidé patří v současné době mezi nejrizikovější skupiny, které se mohou virem nakazit.
V rámci dlouhodobého ošetřovného můžeme dávku pobírat až po dobu 3 měsíců, musí být ale splněna podmínka, kdy ošetřovaný musel strávit minimálně 1 týden v nemocnici, teprve poté lze zažádat o dlouhodobé ošetřovné. O nároku na dlouhodobé ošetřovné rozhoduje ošetřující lékař. Další podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřování je, že si ošetřující nesmí během doby ošetřování žádným způsobem přivydělávat.
Během koronavirové epidemie by ti, kteří potřebují pomoc s péčí a dalšími povinnostmi, které nemohou vykonávat sami, ocenili, kdyby jim mohlo být pomoci i delší dobu nežli 3 měsíce. Dále by, během této těžké doby, mohla být odpuštěna podmínka minimálně jednoho týdne v nemocnici. Nicméně bohužel žádný takový legislativní návrh není nyní projednáván.
Výše dlouhodobého ošetřovného je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. 


Částečná nezaměstnanost

V případech, kdy by zaměstnavateli výrazně klesla poptávka po jeho zboží, připadá do úvahy i možnost využití institutu tzv. částečné nezaměstnanosti (tzv. kurzarbeit). Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky poskytovaných služeb, může zaměstnavatel vnitřním předpisem, případně dohodou s odborovou organizací, snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku. V případě, že by zaměstnanec nemohl vykonávat práci v důsledku překážky v dodávce surovin, či pohonných hmot, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši min. 80 % průměrného výdělku.


Ukončení pracovního poměru kvůli koronaviru

Pokud s vámi zaměstnavatel chce kvůli nouzovému stavu okamžitě rozvázat pracovní poměr dohodou, nepodepisujte. K tomu vás nesmí nutit. Pokud vás chce přesto propustit, protože je sám na dně, podle zákoníku práce musí být ve výpovědi nebo dohodě o rozvázání pracovního poměru napsáno, že vás propouští z organizačních důvodů – pro nadbytečnost. Máte nárok na odstupné a dostanete vyšší podporu v nezaměstnanosti.


Nařízená dovolená kvůli koronaviru

Dovolenou vám může zaměstnavatel nařídit, pokud vám to vědět nejméně 14 dní dopředu. Stav nouze a mimořádná opatření kvůli koronaviru to nemění. Lhůtu lze zkrátit jen po dohodě.


Přeřazení na jinou práci

Zaměstnavatel vám může přiřadit jen práci, která odpovídá pracovní smlouvě. Bez vašeho souhlasu vás ale může převést na nezbytnou dobu i na jinou práci, jde-li o odvrácení mimořádné události, živelní pohromy nebo jiné hrozící nehody a zmírnění bezprostředních následků. Vše je proto na dohodě a nouzový stav si žádá kompromisy.
 

Tzv. Lex covid Justice

Dne 24. 4. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. Lex covid Justice. Všechny změny začaly platit dnem vyhlášení, přičemž se jedná zejména o následující oblasti: 

 
Insolvenční řízení:

Jde například o odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh, ochranu před věřitelskými insolvenčními návrhy, a tím poskytnutí více času na řešení problematické situace způsobené koronavirem, či institut mimořádného moratoria. Dlužníkům by pak mohlo pomoci, že tzv. stará oddlužení (zahájená před oddlužovací novelou v r. 2019) soud nezruší, když dlužník nebude kvůli současné situaci plnit splátkový kalendář, popř. dlužník bude moci být osvobozen od dluhů, i když ve starých oddluženích splatí v důsledku koronavirové situace méně než 30 % dluhů.


Exekuční řízení:

Opatření v oblasti exekucí míří na dlužníky, kteří se dlouhodobě nacházejí v tíživé finanční situaci a v současné době patří mezi nejohroženější skupiny, neboť nemají žádnou finanční rezervu, jejich zaměstnání je mnohdy nestabilní a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez jakéhokoliv příjmu. Ti mají mnohdy mnoho exekucí, jejichž vymáhání je bezvýsledné. Do konce června by se neměly provádět exekuce movitých věcí kromě případů, kdy s tím dlužník souhlasí nebo pokud jde o pohledávky na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Stejně tomu bude podle pozměňovacího návrhu u exekucí nemovitostí v případě, že v ní má dlužník trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla možná až u dluhů nad 100 tisíc korun místo nynějších 30 tisíc korun.
Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání by se v širší míře odečítalo v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě.
 
 
Jiná soudní řízení:

V soudním řízení se rozšiřuje možnost, aby osobám soud prominul zmeškání úkonu, ke kterému došlo např. kvůli pobytu v karanténě. Žádosti o prominutí bude možné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, ale případně i později, pokud např. karanténa přetrvá déle. Doba, v níž bude možné podat žádost, se bude lišit podle typu řízení tak, jako už je tomu ostatně dnes u lhůt, které se mohou prominout i podle současné právní úpravy (např. do 15 dnů v občanském soudním řízení, do 3 dnů v trestním řízení). S žádostí o prominutí (navrácení) lhůty je třeba rovnou spojit i zmeškaný úkon. 

 
Upozorňujeme však, že veškeré výše uvedené novinky reagují na doslova živelný proud změn pravidel a proto je nutné učinit výhradu k jejich konečné aplikaci, kdy celý proces mohou změnit pozměňovací návrhy poslanců a senátorů a u nových návrhů předkládaných vládou ČR nelze vyloučit změny či korekce i již schválených změn a pravidel. Proto je nutné konkrétní dotazy vztahovat vždy ke konkrétnímu datu, kdy je otázka posuzována.

V případě potřeby a jakýchkoliv dalších právních dotazů se neváhejte obrátit na naši poradnu „Starám se a pracuji“, která vám poskytne prostřednictvím našich dvou právních expertů bezplatně další potřebné informace a vysvětlení.