Dávka přispívá na zajištění péče o osobu, která je kvůli svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu závislá na pomoci jiné fyzické osoby, protože má sníženou schopnost postarat se sám o sebe, o svou domácnost a není schopen samostatných sociálních kontaktů a aktivit. 

Výše příspěvku na péči se odvíjí od posouzení míry závislosti a potřebné podpory člověka na jiné osobě v deseti oblastech: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.

Příspěvek na péči je stanoven ve čtyřech stupních:

• I. stupeň – lehká závislost – 880 Kč (každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech nebo čtyřech základních životních potřebách)
• II. stupeň – středně těžká závislost – 4400 Kč (každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při pěti nebo šesti základních životních potřebách)
• III. stupeň – těžká závislost – 12 800 Kč (každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při sedmi nebo osmi základních životních potřebách)
• IV. stupeň – úplná závislost – 19 200 Kč (každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při devíti nebo deseti základních životních potřebách)

Žadatelem o příspěvek je dotčená osoba, ovšem nemůže-li se osobně dostavit na úřad práce, kde se o dávku žádá, lze požádat telefonicky o návštěvu sociálních pracovníků z městského úřadu, v jehož obvodu žije, a ti připraví „Žádost o přiznání příspěvku na péči“ a formulář „Oznámení o poskytovateli pomoci“.

Potom je žadatel navštíven v domácnosti sociálním pracovníkem úřadu práce, který prověří, do jaké míry je žadatel soběstačný a ve kterých oblastech potřebuje dopomoc. Následuje posouzení Lékařské posudkové služby a stanovení výše příspěvku, o níž rozhodují krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Z příspěvku na péči lze hradit náklady na zajištění pomoci (například doprovod, úklid, zajištění nebo přípravu stravy, oblékání aj.) a to osobě blízké, asistentovi sociální péče nebo poskytovateli sociálních služeb. Z příspěvku nelze hradit léky, pedikúru a jiné služby.

Podle stupně přiznaných příspěvků má dotyčný nárok také na průkaz osoby se zdravotním postižením. Jaké jsou jejich druhy a jaké výhody a nároky z nich vyplývají, se dočtete v tomto článku.

V době pandemických opatření bývá návštěva sociální pracovnice z Úřadu práce často nahrazována telefonickým rozhovorem, při kterém dochází pomocí cílených otázek k vyplnění dotazníku mapujícího snížení soběstačnosti žadatele, nebo je takový dotazník v písemné podobě žadateli o příspěvek na péči zaslán se žádostí o vyplnění a vrácení s podpisem na příslušný ÚP.

• Na ošetřovné má nárok zaměstnaná pečující osoba, která nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti, za podmínky, že ošetřovaná osoba žije se pečujícím zaměstnancem v domácnosti
• Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů
• Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % (v případě krizového ošetřovného v době pandemie koronaviru se může jednat o 70 %) redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den
• Další informace k ošetřovnému se dozvíte na webu České správy sociálního zabezpečení 

• Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné a jak o něj žádat se dočtete v tomto článku 

• Příspěvek je přiznáván, pokud je žadatel držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP nebo ZTP/P a je nucen dojíždět často k lékaři. Žadatel nemůže v důsledku zdravotního handicapu využít veřejných dopravních prostředků, a je proto do zdravotnických zařízení dopravován osobním automobilem.
• Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel čestným prohlášením
• Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby
• Výše příspěvku činí 550 Kč měsíčně
• O příspěvek se žádá na místně příslušném úřadu práce
• Žádost o příspěvek na mobilitu
• Další informace o příspěvku na mobilitu na webu Ministerstva práce a sociálních věcí

• Příspěvek je přiznán, pokud je žadatel z důvodu svého zdravotního postižení (vážného poškození pohybového, nosného, zrakového, nebo zrakového postižení) nucen používat nějakou pomůcku, která mu dopomáhá k získávání informací, umožňuje sebeobsluhu či dopomáhá ke styku s okolím
• Příspěvek slouží také k úpravě bytu do podoby, v němž může žadatel běžně žít
• Výše příspěvku se pohybuje od 1 000 Kč do 350 000 Kč
• Příspěvek se žádá na místně příslušném úřadu práce.
• Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů žadatele (i společně posuzovaných osob) a nákladů na bydlení
• O příspěvek se žádá na místním úřadu práce
• Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku
• Další informace o příspěvku na zvláštní pomůcku na webu Ministerstva práce a sociálních věcí

(Zdroj: Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, část první hlava III § 9).

• Příspěvek je přiznáván, pokud postižení vyžaduje časté návštěvy zdravotnických zařízení a k dopravě je třeba automobil
• Výše příspěvku je maximálně 200 000 Kč
• O příspěvek se žádá na úřadu práce

• Dávka státní sociální podpory je určena na pokrytí nákladů na bydlení bez ohledu na vlastnictví nemovitosti
• Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, jestliže:
  • jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny,
  • a zároveň těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka tzv. normativních nákladů na bydlení.
• Výše příspěvku na bydlení činí rozdíl mezi tzv. normativními náklady, které jsou stanoveny každoročně zvláštní vyhláškou, a shora uvedenými procenty celkových příjmů žadatele a společně posuzovaných osob. To platí jen za předpokladu, že doložená výše nákladů za bydlení je vyšší než stanovené normativní náklady. Není-li tomu tak, výše příspěvku na bydlení je přiznána pouze do výše skutečně prokázaných výdajů s bydlením spojených.
• Dávka státní sociální podpory je určena na pokrytí nákladů na bydlení bez ohledu na vlastnictví nemovitosti
• Nárok vzniká, pokud 30 % příjmů rodiny nestačí na pokrytí nákladů na bydlení
• Žádost o příspěvek na bydlení
• O příspěvek se žádá na místně příslušném úřadu práce

• Dávka pomoci v hmotné nouzi určená k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení a to společně s příjmy rodiny a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory
• Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí
• Podmínkou nároku doplatku na bydlení je splnění podmínek pro přiznání dávky hmotné nouze - příspěvek na živobytí
• Příspěvek se žádá na místně příslušném úřadu práce
• Žádost a další informace o doplatku na bydlení na webu Ministerstva práce a sociálních věcí