Pro zjišťování aktuálních informací týkajících se koronaviru zřídila vláda ČR:

• bezplatnou telefonní linku – 1221 (pondělí až pátek od 8 do 19 hodin, sobota až neděle od 9 do 16.30 hodin)
• stránku Nouzový stav a mimořádná opatření – co aktuálně platí
• Covid portál  – informační web o covid-19
• další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí
• dále je možné využít nonstop informační linky Státního zdravotního ústavu – +420 724 810 106, +420 725 191 367

V případě potřeby jednání na Úřadu práce – například ve věci žádosti o nepojistnou sociální dávku (státní sociální podpora, pomoc v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči), lze využít bezkontaktní způsob:

• Úřad práce preferuje i nadále elektronickou komunikaci. Cílem je zajištění ochrany zdraví klientů i samotných zaměstnanců. 
• Pro komunikaci s Úřadem práce si občané mohou zřídit zdarma datovou schránku na CzechPOINTu. Návod na https://www.datoveschranky.info/chci-datovku/zrizeni-datove-schranky/na-zadost.
• Více informací o tom, na jaké sociální dávky máte nárok, nebo jednotlivé elektronické formuláře najdete zde. 

• Zvýšená hygiena, mytí rukou, dezinfekce kompenzačních pomůcek – především madel a kol, dezinfekce vstupních a společných prostor v domě a výtahu.
• Omezení pobytu v místech s vyšší koncentrací lidí, časté větrání.
• Úplná izolace není doporučována, může vést ke zhoršení zdravotního stavu, stejně tak velmi snížená pohybová aktivita. Je-li to jen trochu možné, je dobrý každodenní pobyt venku, případně cvičení či lehká rehabilitace v rámci možností dané zdravotním stavem osoby, o kterou je pečováno.

Dále je velmi důležité: 

1. Mít k dispozici (např. u telefonu) kontakty na sociální a zdravotní služby, včetně poradenských linek. K tomu můžete využívat informace z portálu poradny Starám se a pracuji.
2. Připravit seznam důležitých kontaktů osob blízkých, přátel, sousedů, non-stop sociálních služeb, pro případ nutnosti náhradního řešení, tzn. zajištění péče v případě vlastní indispozice, nebo výpadku sjednané sociální služby.
3. Užitečné je také mít sepsáno pro případ střídání se v péči (s jinými členy domácnosti, rodiny, přáteli, sousedy či pečovatelskou službou aj.) soupis potřeb – léky, co se musí podat, ošacení, strava, hygiena, denní režim, zájmy atp.
4. Je dobré též upozornit na případná další specifika a danosti péče vyplývající z individuality osoby, o kterou je pečováno.

• Můžete oslovit s žádostí o pomoc širší rodinu, přátelé, sousedy anebo sociální služby v terénu.
• Pokud se vám osobě nepodaří vyřešit situaci vlastními silami, kontaktuje sociálního pracovníka obecního úřadu se žádostí o pomoc při zprostředkování péče, nebo i jiného poskytovatele terénní sociální služby.
• Pečujícího může dočasně zastoupit, pokud situace dovolí někdo z rodiny, sousedé, přátelé případně dobrovolník, nebo pečovatelská či jiná terénní sociální služba.
• Lze požádat o přechodné umístění osoby, o kterou pečujete, do sociální služby, například tzv. odlehčovací péče, po dobu nemoci. Podle místních podmínek a charakteru onemocnění vyhledá sociální pracovník buď vhodného poskytovatele sociálních, popřípadě i zdravotních služeb.  

• Pokud osoba, o kterou pečujete onemocní, je potřeba sebe i jí chránit.
• Důležité je zůstat doma a vyhýbat se dalšímu kontaktu s lidmi.
• Telefonicky kontaktujte praktického lékaře osoby, o kterou pečujete, a domluvte se s ním na dalším postupu (test, karanténa, izolace, pozorování).
• Dále se budete řídit pokyny praktického lékaře a postupovat dle jeho doporučení.
• Je vhodné, aby pečující osoba měla pro tento případ vytvořen seznam kontaktů, co je potřeba zařídit, např. popsané nejnutnější potřeby, úkony péče, medikaci, kontakty na ošetřující lékaře, rodinu apod.
• Pečující osoba nebo sociální pracovník zajistí ochranné pomůcky a zároveň se doptá na správný postup – v takovém případě může sociální pracovník pomoci s edukací, jak manipulovat s ochrannými prostředky před použitím a po použití, stejně jako poskytovatel sociální služby. 

V případě, že neformální pečovatel situaci zvládá jen s obtížemi, nebo už nezvládá:

• lze kontaktovat buď sociálního pracovníka obecního úřadu, který potřebnou pomoc zkoordinuje anebo předá pečovateli konkrétní kontakty, nebo
• kontaktovat přímo sociálního pracovníka či poskytovatele konkrétní sociální služby. Může se často jednat o saturaci potřeb pečující osoby (např. zprostředkování psychoterapeutické intervence), nebo o změnu modelu péče (např. zapojení poskytovatele sociálních, popřípadě i zdravotních služeb do pravidelné péče). 

Jaké sociální a zdravotní služby existují? Kdy je využít a pro koho jsou vhodné? Více se dozvíte v tomto článku.

V současné situaci je nutné se informovat, zda a jak je provoz konkrétní sociální služby z epidemiologických důvodů omezen.
 

Pokud dojde k omezení sociální služby, kterou využívala osoba, o kterou pečujete:

• zůstaňte se stávající sociální službou v kontaktu,
• zkuste nasmlouvat službu jinou nebo v jiné formě,
• můžete se také obrátit na sociálního pracovníka obecního úřadu, který vám zprostředkuje informace o aktuálních možnostech dalších poskytovatelů sociálních služeb, a společně vyhledáte řešení.

Využít můžete také bezplatných služeb poradny Starám se a pracuji! Jsme zde pro vás i v době pandemie koronaviru. Zavolejte na +420 607 919 028 (Pavel Štern, Po-Pá, 9:00–15:00) nebo nám napište na poradna@byznysprospolecnost.cz.
 

Pokud jste vy sami v karanténě, dostanete od prvního dne karantény náhradu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Pokud by karanténa nebyla po 14 dnech ukončena, od 15. dne můžete nastoupit na nemocenskou.

Od 1. března do 30. dubna 2021 platí tzv. Izolačka. Jedná se o mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnance, který je v karanténě či izolaci, po dobu prvních 14 kalendářních dní. Na příspěvek mají nárok také osoby, které mají uzavřenou DPP a DPČ, pokud mají hrazené nemocenské pojištění. Bližší informace o Izolačce najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Důležité je, že i když v karanténě nesmíte do práce, nemusíte nezbytně náhradu čerpat. Pokud je možné vykonávat práci z domova nebo vám zaměstnavatel umožní čerpat dovolenou, je možné situaci řešit takto, bez ztráty na výdělku.

Pokud vaše dítě musí zůstat doma nikoli kvůli plošnému uzavření škol, ale kvůli specificky vyhlášené karanténě (např. z důvodu nákazy u spolužáka či spolužačky), nebudete mít nárok na krizové ošetřovné, ale pouze na ošetřovné „klasické“.  Nárok musí potvrdit lékař a uvést tam specificky jako důvod karanténu. Při ošetřovném z důvodu karantény náleží ošetřovné po celou dobu, nikoli jen 9 dní jako u nemocného dítěte.

Nárok na ošetřovné vzniká při péči o dítě mladší 10 let (případně o dítě ve věku do 26 let, pokud je závislé na pomoci jiné osoby, bez ohledu na stupeň závislosti), jemuž byla usnesením vlády zakázána osobní přítomnost ve škole.

Na předškolní zařízení se usnesení vlády nevztahují, zde by v případě jejich uzavření, např. z důvodu karantény, vznikl nárok na „klasické“ ošetřovné.

Nárok mají osoby v pracovním poměru a osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud je za ně odváděno sociální pojištění.

Ošetřovné se žádá za uplynulý měsíc na tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část“. Pečující jej vyplní, zaměstnavatel s příslušnou přílohou odesílá příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), potvrzení od školy o jejím uzavření není potřeba.

Výše ošetřovného činí po dobu platnosti mimořádných opatření od prvního kalendářního dne 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí minimální výše ošetřovného z důvodu vládních opatření 400 Kč za den. Při kratším úvazku se částka 400 Kč úměrně snižuje. Za dobu prázdnin a ředitelského volna ošetřovné nenáleží.

OSVČ mají speciální dotační program, který vyřizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Více informací zde.

Více informací ke krizovému ošetřovnému najdete v tomto článku.

Je důležité vědět, že v rámci pracovního práva se v době pandemie nic nemění. Zaměstnavatel nemůže:

• Nařídit dovolenou nebo neplacené volno bez vašeho souhlasu v kratší lhůtě než 14 dní.
• Skončit váš pracovní poměr bez důvodu nebo z důvodu, který zákoník práce nezná.
• Bez vašeho souhlasu zkrátit váš pracovní úvazek nebo mzdu.
• Převést vás na jinou práci, než jakou máte v pracovní smlouvě, pokud s tím nebudete souhlasit.
• Nařídit vám práci z domova, pokud s tím nesouhlasíte.

S ohledem na situaci v provozu a dopady vládních opatření ale připadají v úvahu následující situace:

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.
 

Přečtěte si článek v sekci právního poradenství.